AIKI TEXTY
Deset klíčových bodů Aikido - Eric Savalli 5. dan Fundamental Aikido (Francie)
Každému z bodů přikládejme stejnou důležitost.
Pro efektivní pokrok by si měl každý student Aikido následující body/principy zahrnout do svého tréninku. Mějte prosím na paměti, že existuje silné propojení mezi těmito zásadami. Správně používání jedné je podmíněno používáním druhé. Trpělivým opakováním tyto zásady uvidíte v sobě. Promítnou se ve vás.
Těmito deseti základními body jsou:
1. Upevnit svůj postoj a destabilizovat svého soupeře
2. Mít Kokyu
3. Praktikovat awase
4. Používat kruhové a spirálové pohyby
5. Využívat efekt / sílu páky
6. Používat atemi
7. Používat kiai
8. Propojit Bukiwaza / Taijutsu
9. Myslet na jednoho jako na mnoho
10. Udržovat / strážit ducha bojovníka, ducha Budo
Čím více se s pohybem kolem spojíme, tím více chápeme, že jde pouze o jednoduché principy a zdravý rozum. Ovšem pro začlenění těchto bodů do svého tréninku potřebujeme výklad kompetentního vyučujícího a především pravidelně cvičit. Nic v našem životě nebude mít hloubku, nevěnujeme-li tomu dostatečně času.
Bod 1. Upevnit svůj postoj
a destabilizovat svého soupeře. Správný postoj je pro Aikido charakteristický. Saito Sensei často poukazoval na zásadní význam, který O-sensei postoji přisuzoval.
Správné hanmi
Správná pozice nohou umožní optimální polohu kyčlím potažmo zbytku celého těla. Existuje celá řada postojů pro různá umění - Kyudo hanmi, Ken no hanmi, Jo no hanmi apod. Správné hanmi nám pomáhá být v dobrém postoji pro následné pochopení účinnosti techniky ať už v pohybu, či staticky. Musí být používáno při veškerém provádění technik, abychom mohli:
Destabilizovat svého soupeře
Pojem hanmi je neoddělitelný od pojmu rovnováha. Mít dobrý postoj znamená zajistit si dobrou stabilitu, která je nezbytná pro destabilizaci soupeře. To platí zejména při statickém cvičení kihonu, ovšem je často k vidění nedodržování v awase. Přitom většího, silnějšího člověka můžeme kontrolovat právě díky vychýlení.
Hanmi nám umožňuje přemístění do všech směrů a tím kontrolovat mnoho útočníků.
Bod 2. "Mít" kokyu
Kokyu je velmi obtížný koncept k pochopení a následnému vstřebání. Je však nezbytné pro dosažení jakékoli Aikido techniky. Mít kokyu, znamená použít a přenést síly Země skrze své tělo pomocí dechu a vyváženého napětí. Je však nezbytné mít naprosto přesný postoj a vyvážené držení těla. Příliš uvolněné a nemáte dostatek síly, příliš strnulé a jste snadno vychýlitelní a neschopni nechat účinně cirkulovat energie v přítomném okamžiku. Je zde velká podobnost s pozicí při meditaci kde tělo nesmí být ani příliš napjaté ani příliš uvolněné. Rovněž je nezbytné zapojení dechu. Klidný a silný dech je naprosto neoddělitelná součást stejně jako správné kiai (viz.bod 7).
Bod 3. Praktikovat awase
Jde o sebe harmonizaci v prostoru a v čase ve smyslu optimálního použití dostupných "sil" v akci. "Awase" je termín, který doslova znamená "přizpůsobení". Tato koncepce musí být zapojena v několika úrovních v průběhu techniky.
1. načasování
2. vhodná míra využití své, okolní a ukeho energie
Pohyb musí být proveden současně s pohybem ukeho. Pokud reagujeme příliš rychle/pomalu načasování je špatné a technika nefunkční. Současně se musíme přizpůsobit vydané energii/síle a kokyu vložené do techniky oponentem, abychom proti volnému pohybu nešli zbytečně silně a naopak. Na zřetel berte i další okolnosti jako nerovný nebo kluzký terén, silný vítr, ostré světlo...
V iwamském dojo Morihiro Saito senseie bylo stanoveno, že použití nadměrné síly v technice není žádoucí pro zabránění pohybu útoku a ačkoli je na iwamský styl dnes často pohlíženo právě pro silnou techniku jako na strnulý, opak je pravdou. Saito stále připomínal svým žákům pevnost a ne strnulost a přizpůsobení se situaci technikou, nikoliv silou jelikož právě daná situace vytváří onu vhodnou techniku. Aikido nabízí dostatečně technik jako odpověď na jakýkoliv útok. Kdo tvrdí, že ne, mluví za sebe a svou nezralost, nikoli za Aikido.
Nenechte se "polapit" útočníkovým pohledem. Udržujte rozptýlený pohled a maximální soustředěnost. Je rovněž důležité napojit se na ukeho směr a druh útoku a následně "vést" jeho záměr, tj. správně ho nasměrovat dle svých, pro sebe výhodných možností.
Bod 4. Používat kruhové a spirálové pohyby
Kruh a spirála jsou využívány ve všech technikách Aikido. Vedení pohybu po křivce je velmi chytrý a vhodný způsob pro účinné vedení protivníkova pohybu. Abychom umožnili proudění energií a přenos sil Země skrze naše tělo, jsou pohyby po zakřivených liniích nezbytné. Jde o princip, díky kterému je například zatížená páteř schopna snášet větší tlaky a další vlivy lépe než kdyby byla rovná/přímočará.
Bod 5. Využívat efekt/sílu páky
Síla páky minimalizuje úsilí a zesiluje efektivnost. O´sensei rád využíval všechny dostupné lidské poznatky z oblasti fyzikálních zákonů. Síla páky je patrná zejména v bukidori, ale je patrná i v mnoha technikách taijutsu. Maximální efekt s minimem síly.
Bod 6. Používat atemi
O´sensei zdůrazňoval, že správné atemi představuje 99% Aikido. Atemi nám pomáhá vyvolat očekávanou reakci protivníka a tím být "napřed", ale rovněž nám zajišťuje provedení techniky ve správné vzdálenosti.
V mnoha případech, kde se tori ocitne ve špatné vzdálenosti by dobře načasované atemi pomohlo tomu předejít. Pojem atemi musí být vryt do mysli aikidóky, aby v okamžiku, kdy reakce na něj bude ku prospěchu, bylo vždy k dispozici. Velmi často se uke přiblíží až tak, že evidentně nemá na paměti účinnost atemi, jež často vzápětí inkasuje. Správné atemi velmi často rozhodne o druhu následného pohybu či techniky a vyvolaná reakce "zařídí" zbytek.
Bod 7 - Používat kiai
Kiai je vyjádřením samotné podstaty Budo. SAITO HITOHIRO Sensei
Kiai je nedílnou součástí tradičních bojových umění, Aikido nevyjímaje. Ve všech video záznamech se zvukem O´sensei vydává velmi mocné zvuky. Na Iwamě bylo jeho kiai všeobecné známé všemi starousedlíky z nichž nejednoho jím inspiroval ke cvičení.
Bod 8. Propojit Bukiwaza / Taijutsu
Morihiro Saito sensei velmi trval na propojení technik taijutsu (beze zbraní) a bukiwaza (se zbraněmi). Techniky bukiwaza a taijutsu jsou v pravdě "jedním" a jsou projevem zakladatelova génia a darem, který nám pomáhá na naší cestě Aiki. Čím důsledněji toto cvičíme tím vědomější naše Aikido je.
Bod 9. Myslet na jednoho jako na mnoho
Musíme pochopit, že k mnoha útočníkům lze přistupovat jako k jednomu. Opačným příkladem je přístup k jednomu, stejně jako k mnoha. Velmi vhodný způsob je přistupovat k awase útoku jednoho uke vnímajíc celý prostor kolem, všechny směry a představovat si další potencionální útoky v průběhu a na možné kontroly ostatních směrů. Pokryjeme tak celý prostor. Využívání tohoto principu nám pomáhá vést techniku/ukeho pohyb tak, aby vzdálenost případných dalších útoků byla pro nás výhodná resp. nevýhodná pro útočníky. Spolupracujme s prostorem kolem nás jako s dobrým přítelem, který vždy nabízí něco navíc.
Dále, aby technika byla účinná, musí být provedena celým tělem. Aikidóka musí brát své vlastní tělo jako celek, abychom neviděli při práci např. jen ramena apod. Každá část těla: ramena, kyčle, nohy... musí přispívat společně k realizaci dobré techniky. Pokud jeden jediný nástroj stočleného orchestru hraje falešně, výsledná hudba ostatních nemá sílu. Všechno v těle musí pracovat společně. Než se naučíme používat awase s útočníkem je na místě si osvojit awase sám se sebou, tj. všech částí těla společně. K tomu nám excelentně doslova slouží suburi.
Bod 10. Udržovat/strážit ducha bojovníka, ducha Budo
V neposlední řadě, je namístě zachovat ducha Budo během tréninku. SAITO Sensei často vysvětloval, že k technice je třeba přistupovat, jakoby to byla otázka života a smrti. Například při cvičení suburi, je důležité si představit imaginárního soupeře pro každou suburi.
Ve Francii máme rčení "dát do toho srdce".
Musíme pracovat energicky a s nadšením, ale nikoliv tvrdě. Agrese je díky Budo přežitý počin hodný Bujustu jakkoli je mu vděčné za své kořeny. Je na každém, kterou cestou se vydá. Tak jako projev štětce malíře nebo hudba muzikanta je naše Aikido projevem hloubky našeho srdce.
Se souhlasem autora - překlad Martin Frič 10/2018
(https://aikidoblog.net/fr/articles/10-points-cle-aikido/)
Shihan Mitsugi Saotome 8. dan Aikido: Ukemi
Cvičení aikido vyžaduje přítomnost partnera. Pár cvičení na zlepšení síly či techniky lze provádět samostatně, ale klíč k dobrému tréninku leží na vzájemném vztahu ukeho a nageho. Někdy se nesprávně zjednodušuje definice slov uke a nage na "útočník" a "obránce". Takové zjednodušení zamlžuje pravou přirozenost a důležitost úkolů ukeho a nageho. Správněji, nage znamená "ten, který hází" a uke je "ten, kdo přijímá sílu". Pokud se díváte na tyto pojmy pouze jako na útočníka a obránce, je to jako byste upřednostnili úkol nageho, roli napadeného a provádějícího techniku, a roli ukeho jste snížili jen na poskytování těla nagemu pro provedení techniky. Nic nemůže být dále od pravdy.
Ukemi je umění být uke a kvalita nageho práce závisí na tom, jak dobře uke ovládá toto umění. Ukemi zahrnuje vytváření podmínek, které dělají techniku přiměřenou, reagovat správně na nageho pohyby a provedení jakéhokoli pádu končícího techniku. Ve zkratce, uke je zodpovědný za vytvoření správných podmínek pro nageho výuku. Jestliže uke nemá smysl pro účinky techniky, nereaguje pružně, pokud nevnímá správně nageho pohyby, nebo pokud je ustrašený či nemotorný při pádech, nage nebude schopen efektivně studovat techniku.
Při cvičení jakékoliv techniky se partneři v rolích uke a nage střídají. Neměli byste považovat čas strávený v roli ukeho za přestávku mezi cvičením v roli nageho, ale za práci stejné nebo větší důležitosti. Každopádně, kdo vyniká v pádech, spíše vynikne i v technice. Bude schopen přijmout znalosti prostřednictvím svého těla, procítit je tak dobře, jako je pochopit prostřednictvím mysli. Vyvinout dobré ukemi je nejkratší cesta jak si osvojit Aikido.
Mnoho okolností ovlivňuje dobré ukemi. První je musubi. Musíte mít dobré "cítění" partnera, fyzické i intuitivní. Pokud jste necitlivý k pohybům či záměrům vašeho partnera, budete mu překážet při cvičení a riskujete zranění. Dobrý uke nepředpovídá partnerovy pohyby, ale zdokonaluje své vnímání až po bod kdy jeho reakce jsou instinktivně a intuitivně, nezávislé pouze na fyzické manipulaci.
Učit se ukemi znamená učit se chránit před zraněním. Musíte být stále pohyblivý a bdělý. Měli byste být schopni padnout jakýmkoliv způsobem v jakémkoliv okamžiku. Taková schopnost vede k mistrovství v pokročilých technikách. A také byste se měli naučit padat s bokenem a s džo. Trénink se zbraněmi v Aikido zahrnuje techniky, v nichž jeden z partnerů odzbrojí druhého a v množství z nich jsou hody, na které by měl být uke připraven.
Učit se chránit prostřednictvím ukemi je také odpovědnost vůči vašim spolužákům. Zatímco nage by si měl uvědomit ukeho omezení a vyvarovat se zbytečných hrubostí, vaši partneři právem očekávají úroveň vašeho ukemi odpovídající vašemu pokroku. Pokud vaše schopnost padat bude zaostávat za pokrokem v technikách, budete brzdit partnerovo cvičení a budete ho příliš zatěžovat vaší vlastní bezpečností, zejména při náročnějších technikách. A navíc utrpí i váš vlastní trénink, protože nebudete schopen cvičit tyto techniky s plným nasazením.
Provádění ukemi neznamená, že hrajete roli poraženého. Je to studium dorozumívání, vnímání a ochrany sebe samého. Kromě toho, je to udržování kontroly nad sebou a nad situací. Tento aspekt ukemi vystupuje do popředí v pokročilém tréninku, když cvičení prochází od technik vyžadujících jednoduchý útok následovaný hodem k technikám s vícenásobným útokem nebo k protitechnikám. Citlivé vnímání nage, který vám umožňuje být dobrým uke vám dává možnost najít slabiny nageho techniky a odhalit moment, kdy je nage otevřený. Pokud jste dobrý uke, dokážete to využít při protitechnice. Pokud jste se však nenaučili dobře ukemi, nebudete schopni udržet rovnováhu a už vůbec nebudete schopni udělat něco jiného.
Naučit se dobře padat vás bude samozřejmě stát hodně času a námahy. Začátečník je uváděn do koncepce ukemi pomalu. Když se seznámí s pohyby irimi a tenkan, začíná i s nácvikem pádů, ještě před cvičením základních technik, které studuje prostřednictvím kát. Kata nabízí žákovi ohraničený prostor na studium různých pohybů a na jejich dokonalé provedení. Nejprve musíte zvládnout katy a pak se můžete stát tvořivější v pohybech aikido a také více pružný v ukemi. Džiu-waza, při níž se od vás očekává spontánní odpověď na různé útoky, by měla být vyhrazena pokročilejším studentům. Jak pokračujete v tréninku, nikdy nezapomeňte, že klíč k zvyšování spontánnosti a tvořivosti v technikách leží v dobrém ukemi.
Když jsem byl uči-deshi, byl jsem trestán za špatné ukemi. Toto je shrnutí O-senseiových komentářů, tak jak si je pamatuji:
1. Nikdy se nesnažte předpovídat, co přijde. Vypočítavá mysl zastře odpovědi těla a zpomalí je. Pak bude vaše ukemi nepřirozené, což se odrazí na tréninku technik, brzdící váš pokrok.
2. Sledujte partnerův pohyb a jeho záměr. Je to součástí tréninku ukemi.
3. Nepřehlédněte význam ukemi v každodenním životě. Všichni významní lidé, kteří něco hodnotného v životě dosáhli, pochopili princip ukemi. Cestu života lemují různé potíže. Úspěch dosáhnou ti, co své problémy řeší s přizpůsobivostí a uvolněností vlastní ukemi. Pokud budete dělat nepřirozené ukemi při cvičení, žádné výsledky tréninku se ve vašem životě neukáží.
4. Ukemi je jednoduché učení jak se vyhnout zranění a dosáhnout cíle svého snažení, v dódžó i v každodenním životě.
5. Otevřená a pružná mysl, ohebné tělo, skromnost a zdvořilost - to jsou potřebné prvky ve vašem ukemi. Bez nich nácvik ukemi selže. A bez ukemi trénink techniky nikdy nedojde k naplnění.
Všimněte si O-senseiových slov o vztahu ukemi a denního života. Ukemi cvičí naši schopnost předvídat, co přijde, analyzovat okolnosti a okamžitě na ně reagovat. Tak jako ti, co příliš předpovídají při jejich ukemi pak často nevidí pravý průběh techniky, tak ti, co jsou vypočítaví v životě často nevidí, co se kolem nich opravdu děje. Správný trénink ukemi vám umožní vidět budoucnost pravdivě, protože vaše předvídání bude založeno na pozorování a intuici, ne na svévolných rozhodnutích nepodložených fakty. Dobré ukemi představuje moudrost rybáře, který na základě dlouhodobých zkušeností dokáže cítit nadcházející počasí.
Nácvik ukemi posiluje tělo a zvyšuje ohebnost. Čím pohodlnější budou vaše pády, tím zábavnější bude vaše cvičení. Vzpomínám si na O-senseiovu radost z cvičení, jeho nadšení a humor. Mít potěšení z cvičení neznamená být nepozorný, můžete být uvolnění a vážní zároveň.
Nikdo by neměl podcenit význam tréninku ukemi a jeho přínosu na vaše cvičení a život.
Yudansha stupně - Shihan Mitsugi Saotome 8. dan Aikido
Stefan Stenudd: O-sensei a Einstein
"Tajemství Aikidó", řekl O-sensei, "je sjednotit se
s pohybem vesmíru a uvést se v soulad s vesmírem samotným."
Tohle je samozřejmě lehčí říct, než provést. Jakkoliv chápu
O-senseiovu vizi jako odměnu při cvičení
Aikidó, pozoruhodně výstižnou a to i z vědeckého hlediska.
Aby Aikidó nebylo pouze provedení rychlých fint, které porazí oponenta, nebo jen příjemné tělesné cvičení, při kterém do sebe dvě osoby navzájem strkají (ačkoli tohle je samo o sobě zábavné), musíme se soustředit na tajemné představy O-senseie. Pak zpozorujeme kouzelnou shodu mezi ideály Aikidó a řádem vesmírného světa. Ve skutečnosti pasují principy Aikidó velice dobře na moderní astronomické teorie.
Když se k sobě ve vesmíru dvě nebeská tělesa přitahují, řídí je gravitační síla. Gravitace nutí Zemi obíhat okolo Slunce, místo toho, aby odlétla do nekonečné prázdnoty vesmíru. Když v roce 1687 formuloval Isaac Newton jako první zákony přitažlivosti, popsal je jako sílu, přitahující k sobě nebeská tělesa ne nepodobnou situaci, kdy je krocen divoký kůň pomocí uzdy, která ho nutí běhat dokola v kruzích místo toho, aby mohl uprchnout. Tak by mohlo Slunce díky své obrovské hmotnosti zatáhnout Zemi do soustavně zahnutého směru, ačkoli by planeta usilovala o přímou dráhu. Tato nekonečná hra sil dvou nebeských gigantů v nekonečném konfliktu, nebyla obzvláště sympatická.
Na počátku 20. století představil Albert Einstein
své teorie relativity a zcela onu
představu změnil. Ukázal, že gravitace nebyla přetahování se o lano, ale
zakřivování samotné nepřetržitosti časoprostoru: když Země obíhá okolo Slunce,
neustále putuje ve svém vlastním přímém směru namísto toho se sám vesmír
ohýbá okolo Slunce. Proto planeta Země nezmizí v hlubokém vesmíru, beze
Slunce, které by ji přitahovalo. Oběžnou dráhu Země lze přirovnat
k miniatuře Ferrisova kola pro domácí hlodavce chované v kleci, kteří
v něm běží a běží, přímo vpřed bez toho, aby se někam dostali.
Tohle může být naprosto otravné pro nebeská tělesa, stejně jako pro malá domácí zvířata, ale je to nepopiratelně doprovodná hvězda, která nás rovnoměrně vede k tréninku Aikidó. Uke by neměl být hozen tím, že by byl vytlačen ze svého směru, ale díky zakřivení nepřetržitosti časoprostoru tak, aby cítil, že cesta, kterou je veden, je právě ta cesta, kterou si sám zvolil. A když je toto cesta samotného vesmíru a všeho v něm, pak by nemělo být tak těžké se tomu naučit, že?
The Aikido, Hombu dojo newsletter, 2/1997.
Český překlad Vanda Navrátilová.